Naše noha je malý zázrak biomechaniky. Obsahuje 26 kostí, 33 kloubů a více než 100 svalů, šlach a vazů, které dohromady vytvářejí pružný a stabilní systém. Přestože je tak složitá, každý den odvede obrovskou práci – průměrně uděláme 5–10 tisíc kroků. Za život to vychází na miliony kroků a stovky tun přenesené váhy.

Každý krok znamená, že se síla našeho těla přenese přes malou plochu chodidla. A protože noha funguje jako páka, je zátěž násobena.
Například: při běžné chůzi se na Achillovu šlachu přenáší síla až 3násobku tělesné hmotnosti. U 70kg člověka je to více než 200 kg při každém kroku. Při běhu nebo skoku jsou hodnoty ještě vyšší.

Pokud je chodidlo vychýlené, klenba nedrží, nebo páka nefunguje, síla se nepřenese správně. Výsledkem je, že se přetíží určitá místa v těle – koleno, kyčel, SI kloub, bederní páteř, ploténky nebo krční páteř. A to se dříve či později projeví bolestí.

Co způsobuje problémy?

• Chodíme po rovné, tvrdé zemi (dlažba, beton, lino). Naše noha ale byla stvořená pro měkký, nerovný terén.
• Špatně zvolená obuv pro náš typ nohy,  klenba a odraz nemohou fungovat přirozeně.
• Jsme asymetričtí – každá noha je trochu jiná, ale klasické vložky z obchodu a protetiky i boty jsou obě stejné. – Ale funkční stélka je přesně na míru a dynamicky se upravuje.

Jak pomáhá funkční stélka?

Funkční stélka není jen „polštářek do boty“. Je to aktivní podpora nohy, která:

• upraví osu došlapu,
• podpoří správnou funkci kleneb,
• rozdělí síly rovnoměrně,
• umožní přirozený odraz a funkci „páky“ nohy.

Díky tomu se odlehčí celé tělo – nohy, kolena, kyčle, páteř i hlava.

 Kde pomáhá:

Děti

• Vbočené kotníky a kolena, růstové bolesti pat a kolen, skolioza → funkční stélka koriguje osu nohy, chrání rostoucí páteř a klouby.
• Správná podpora zlepší i koordinaci a držení těla.

⚽ Sportovci

• Bolesti kolen, kyčlí, třísla, pat či achylovek
• Lepší odraz = lepší výkon (běh, skok, míčové hry).
• Menší riziko zranění (bolesti achilovky, holeně, plantární fascie).

Senioři, lidé po operacích pohybového aparátu,  diabetici

• Úleva od bolesti kolen, kyčlí, zad.
• Zvýšená stabilita při chůzi → menší riziko pádu.

Lidé pracující/stojící celý den

• Noha není „uvězněná na placce“, ale stélka umožní, aby klenba a odraz fungovaly.
• Méně únavy, otoků a bolestí zad a nohou po celodenní zátěži.

Shrnutí

Noha je základem celého pohybového řetězce. Pokud nefunguje správně, projeví se to jinde – na kolenou, kyčlích, páteři nebo i jako bolest hlavy. Funkční stélka dokáže změnit každý krok, ulevit tělu a umožnit, aby náš pohyb byl přirozený, stabilní a bezbolestný.

Proto má smysl řešit vložky nejen „když už bolí“, ale i preventivně – u dětí, sportovců i dospělých.

„Chcete zjistit, jak vám může funkční stélka pomoct? Objednejte se na vyšetření

– klikněte zde.“

Výzkumníci z Velké Británie objevili, že deprese neovlivňuje jenom naše mozky, ale také mění naši DNA a způsob, jakým naše buňky generují energii.

Tým z Wellcome Trust Centre for Human Genetics prováděl výzkum genomů více než 11 500 žen, s cílem najít geny spojené s rizikem deprese. Namísto toho však narazili na známky metabolických změn v buňkách, které byly způsobeny touto nemocí.

Jedním z nejvýznamnějších objevů bylo zjištění, že ženy trpící stresem spojeným s depresí – tedy depresí způsobenou nějakou formou nepřízně v dětství, například sexuálním zneužitím – měly více mitochondriální DNA (mtDNA) než jejich zdravé vrstevnice. Mitochondrie jsou „energetické organelly“, které poskytují energii buňkám, a zvýšená mtDNA naznačuje, že se energetické potřeby buněk změnily v reakci na stres.

„Byli jsme překvapeni tím, že jsme zaznamenali rozdíl v mitochondriální DNA. Trvalo nám dlouho, než jsme se přesvědčili, že to není artefakt, ale skutečný jev,“ uvedl genetik a jeden z hlavních výzkumníků, Jonathan Flint.

Po dalším zkoumání výsledků se výzkumníci dozvěděli, že ženy s depresí spojenou se stresem měly kratší telomery než zdravé ženy. Telomery jsou ochrannými kapsami na koncích chromozomů, které se postupem času zkracují. Tým začal uvažovat, zda by tento proces nebyl zrychlen stresovými podmínkami.

Ačkoliv korelace neznamená kauzalitu, rozhodl se tým svou hypotézu testovat na myších. Myši byly po čtyři týdny vystavovány stresu, a výzkumníci pozorovali genetické a buněčné změny.

Výsledky, publikované v časopise Current Biology, ukázaly, že myši pod stresovými podmínkami měly zvýšenou mtDNA a také kratší telomery než normální myši. Tyto změny byly spojovány se stresem hormonu kortikosteronu.

Podle Flinta tyto molekulární změny mohou být tělem využívány jako způsob, jak se přirozeně vypořádávat s velkým stresem. „Deprese by mohla být v některém smyslu vnímána jako metabolická reakce na vnímaný stres,“ poznamenal.

Dobrou zprávou je, že výzkum na myších ukázal, že účinky stresu jsou částečně reverzibilní. Tým doufá, že výsledky pomohou identifikovat biomarkery stresu a jeho následků. Je sice ještě brzy, ale v budoucnu by mohlo měření úrovní mitochondriální DNA sloužit k určení, zda se jedinec zotavil po traumatu.

Jonathan Flint dodává: „Zatím máme pouze omezený pohled na vztah mezi molekulárními znaky a depresí. Chceme zjistit, jak se tyto znaky mění v průběhu času – před, během a po depresivní epizodě. Tato informace by nám mohla poskytnout mnoho o jejich klinickém významu.“

Stále jasněji se ukazuje, že emocionální stav má vliv i na biologickou úroveň. V minulém roce ukázala jiná studie, že traumata z dětství mohou ovlivnit stárnutí buněk, a vědci dříve prokázali, že meditace a jóga mohou udržovat délku telomerů. Zatím není jasné, zda jsou tyto změny trvalé nebo se dědí na další generace.

Výsledky vědců opět naznačují, že náš psychický stav a naše psychická zranění mají prokazatelný vliv na naši DNA a tím na naše zdraví a stárnutí.

29. dubna 2015 Autor: FIONA MACDONALD

https://www.sciencealert.com/depression-can-physically-change-your-dna-study-suggests